Kulturní psychologie a výzkum s etnickými menšinami

 

Přemostění dvou světů: Zkušenosti Amerických Indiánů na vysokých školách

 

Přestože Spojené Státy Americké mají douhou historii různorodých strategií a programů pro integraci etnických a rasových menšin do většinového vzdělávacího systému, obecně jsou Američtí Indiáni stále výrazněji nepoměrně zastoupeni na nejvyšších úrovních vzdělávání, a jejich možnosti pracovního uplatnění jsou podle toho omezené. Tento kvalitativní interdisciplinární projekt zkoumal faktory, které však umožnily 40 Americkým Indiánům (20 mužům a 20 ženám), se kterými byly provedeny rozhovory na 28 univerzitách po celých Spojených Státech, nejen dosáhnout doktorských titulů, ale také se stát profesory a výzkumnými pracovníky v celé řadě oborů, včetně exaktních věd. V souladu se základním principem kulturní psychologie, tedy že kultura a psychika nemohou být studovány odděleně protože se vzájemně konstitují, tento projekt přispěl k lepšímu porozumění rolím, které historicky formované sociokulturní kontexty a lidské psychické faktory hrají v rámci tohoto dynamického vzájemného procesu. Několik studií, které byly zahrnuty do tohoto projektu, se zaměřilo na následující oblasti:

 

  • První studie zkoumala co představoval pro účastníky výzkumu náročný stav obecně koncipovaný jako "život mezi dvěma světy," tvořenými sociokulturními kontexty jejich většinového vzdělání a profesí v kontrastu s jejich kmenovými komunitami. Účastníci prožívali tyto sociokulturní kontexty jako velmi nesourodé, založené na protichůdných hodnotách, a reflektující systematické koncepce individualismu a kolektivismu. Ačkoliv se tyto pojmy jeví jako jednoznačně protikladné z tzv. západního úhlu pohledu, v porozumění které je vlastní kmenovým pohledům na svět u Amerických Indiánů je účastníci výzkumu dokázali sladit a integrovat.
  • Druhá studie se vztahovala k teoriím ohledně rozporuplného a zmateného prožívání osobní identity u příslušníků etnických a rasových menšin. Místo pociťování nutnosti si vybrat, a identifikovat se pouze s jedním pohledem na svět, účastníci výzkumu, kteří prožívali své identity jako dynamické a kontextuální, odpovídali na podněty z každého ze svých odlišných sociokulturních kontextů s využitím patřičných aspektů obou kulturních významových systémů. Tyto posuny byly vnímány ne jako endogenní, ale spíše exogenní adaptace, které proto neměly nutně negativní dopad na jejich identitu, jak bylo postulováno v předchozí literatuře.
  • Třetí studie navrhla jak kontextuální faktory, a zejména odlišné fundamentální sdílené příběhy, které ve své podstatě buď propagují a nebo naopak odmítají myšlenku plného asimilativního začlenění do dominantní Americké společnosti, mohou podněcovat kvalitativně odlišné způsoby utváření a prožívání identity. Tento jev souvisí s politicky a právně jedinečným stautem národů Amerických Indiánů, a s tím ze jejich situace je velmi odlišná od historických a sociokulturních okolností, jakož i současného postavení etnických a rasových menšinových skupin, čemuž odpovídají odlišné sociokulturní a psychologické dynamismy.
  • Čtvrtá studie odhalila jak specifické pohledy na svět vlastní kulturám Amerických Indiánů podněcovaly psychickou odolnost u osob, které se vědomě angažovaly v nepříznivých podmínkách (namísto toho aby na ně podvědomě reagovaly a nebo se jim vyhýbaly), což jim umožňovalo vyvracet negativní stereotypy o jejich sociální skupině svými osobními příklady. Porozumění, které na základě tohoto získali účastníci výzkumu kteří se cítili být zástupci svých marginalizovaných skupin pracující touto cestou na jejich lepší budoucnosti, jim umožnily analyzovat, vyvrátit, a nakonec i transformovat negativní stereotypy do vnitřních zdrojů síly.