Děti s emocionálními poruchami a poruchami chování (EBD)

Behaviorální a emocionální problémy dětí a dospívajících

Behaviorální a emocionální problémy dětí a dospívajících se vyskytují v populaci relativně často (Jaspers, 2012).  Závažným způsobem mohou ovlivnit úspěšnost ve vzdělávání, uplatnění na trhu práce, ale i fungování v oblasti sociálních vztahů, což může úzce souviset s životní spokojeností a kvalitou života (Kessler, 2001). To, do jaké míry je zvládnutý management těchto klientů, má dopad i na rodinné prostředí klientů a v širší míře i na celou společnost (Jaspers, 2012). Pouze malá část těchto dětí a dospívajících se ve skutečnosti dostane do profesionální péče. Navíc není jasné, zda je nabízena péče pro řešení jejich problémů adekvátní (Reijneveld 2004). V současnosti není prevence, diagnostika a léčba v systému sociální a zdravotní péče optimální z několika důvodů. V první řadě se dětem a dospívajícím s behaviorálními a emocionálními problémy neposkytuje podpora nebo léčba kvůli neadekvátní identifikaci jejich problémů a následně nevhodně zvolené a realizované péče (Reijneveld 2004). Za druhé, když je problém identifikován a klient je odeslán ke specialistovi, může dojít ke zhoršení problémů z důvodu odkládání odborné péče kvůli tomu, že nabízená intervence je až druhá nejlepší. Konečně, u klientů, kteří se opakovaně dostávají do systému péče, je obtížné dosáhnout potřebnou míru spolupráce, respektive tito klienti mají tendenci nedodržovat doporučená opatření, léčbu nebo předčasně ukončit spolupráci při řešení jejich problémů či léčbě (Knorth 2008). Komunikace mezi profesionály a jejich klienty a koordinace multidisciplinárních opatření v rámci několika organizací je klíčovým předpokladem pro zajištění kvality poskytované péče (Wissow 2008 van Eijk a kol 2013). Péče je často popisována jako "černá skříňka" (Libby, 2005), což naznačuje, že se ví jen málo o konkrétním obsahu péče tak jako je nabízena a ještě méně o jejích krátkodobých a dlouhodobých výsledcích. Navíc se zdá, že se v rámci různých typů sociální a zdravotní péče terapeutické postupy překrývají, což je přinejmenším neefektivní. S tím také souvisí to, že četné intervence jsou často současně nebo postupně uplatňovány různými poskytovateli sociální a zdravotní péče (Farmer 2003; Lambert 1998; Schofield 2007; Wulczyn 2003).

Longitudinální studie kvality života a životní spokojenosti dětí a dospívajících s emocionálními a behaviorálními problémy v jejich sociálním kontextu a v kontextu poskytované péče má ambici přinést chybějící poznatky, prohloubit porozumění dané problematice a tím podpořit rozvoj uceleného integrovaného systému sociální a zdravotní péče o děti a dospívající s behaviorálními a emocionálními problémy.

 

Vědecká úroveň projektu a vědeckost metod

Hlavním cílem studie Care4Youth je přispět k pochopení procesu a kvality péče o děti a mladistvé s emocionálními a behaviorálními problémy s cílem zlepšit jejich sociální fungování a kvalitu života. Longitudinální design kohortové studie má ve srovnání s běžně realizovanými průřezovými studiemi několik výhod. Umožňuje nám oddělit vliv stárnutí (změny v čase na individuální úrovni) od efektu kohorty (rozdíly mezi jednotlivými respondenty při vstupu do studie). Tato studie zahrnuje jak oblast preventivní péče o děti a dospívající jakož i oblast sociální a zdravotní péče. Zdravotní péče se tradičně zaměřuje na psychopatologii; sociální péče se zase zaměřuje na behaviorální problémy a (sociální) prostředí. Postupně ale tyto typy péče vzájemně přebírali své přístupy. Proto byla studie Care4Youth designovaná tak, aby pokryla celé spektrum péče o děti a mladistvé s emocionálními a behaviorálními problémy. Přidanou hodnotou této studie je její zaměření na dlouhodobé výsledky a na celou škálu typů péče a profesionálů, jejichž cílem je pomoci dětem a dospívajícím s emocionálními a behaviorálními problémy a jejich rodičům / zákonným zástupcům. Jedním z výjimečných produktů této spolupráce bude vytvoření infrastruktury pro sběr dat, která bude excelentním zázemím pro rozvíjení vědeckého bádání v této oblasti, pro rozvíjení znalostní základny, o kterou se mohou opírat odborníci z praxe ale i tvůrci opatření a politik v příslušných oblastech.

 

Cíle projektu a reálnost jejich dosažení

Cílem projektu je dlouhodobě sledovat trajektorii dětí a dospívajících s emocionálními a behaviorálními problémy v systému preventivní, sociální a zdravotní péče v úzké spolupráci s odborníky z oblasti psychiatrie, psychologie a sociální práce. Bude nás zajímat, kdy a jak klienti vstupují a vystupují do a ze systému péče, případně přecházejí z jednoho typu péče do druhého a jaký dopad mají různé trajektorie na životní spokojenost a kvalitu života klientů s přihlédnutím k jejich sociálnímu kontextu. Nabyté poznatky nám kromě toho umožní vyhodnotit i efektivitu našeho systému péče o tyto klienty. Využitím zkušeností realizací několika výzkumů i know-how získaného ve spolupráci se zahraničními partnery jsme jednotlivé etapy rozvrhli tak, aby byly časově realizovatelné, a jasně jsme definovali dílčí cíle v jednotlivých etapách.

 

Míra originality projektu

Bylo prokázáno, že EBP jsou hlavními příčinami nežádoucích stavů a nerovností. Zvýšení citlivosti systému zdravotní a sociální péče na potřeby dětí a dospívajících s EBP může do značné míry přispět ke snížení těchto nevýhod, například zásahem do modelu antisociálního chování vedoucího ke znevýhodnění, které opětovně zvyšuje pravděpodobnost takového chování.

Jedinečnost našeho projektu spočívá v tom, že se snaží podívat na systém péče jako na celek v celé jeho komplexnosti a použitím longitudinálního designu přinést v porovnání s průřezovými studiemi kvalitnější a novější poznatky o výsledcích intervencí na individuální úrovni.

 

Význam předběžných výsledků, návaznost navrhovaného řešení na vlastní publikované výsledky

Výzkumná činnost hlavní řešitelky stejně jako spoluřešitelů se orientuje na psychosociální determinanty zdraví a se zdravím souvisejícím chováním adolescentů a tento je jen přirozeným pokračováním vědeckého zájmu zkoumat a pochopit determinanty zdraví v širším kontextu.